Jak jste ohli dočíst, Evropský soudní dvůr zamítl žalobu České republiky na neplatnost směrnice upravující nejen držení zbraní. Rozsudek má dvě roviny, oběma bychom měli věnovat pozornost.

První je rovina faktická a argumentační. Zde doporučuji vůbec se nespoléhat na média a rozsudek si přečíst.Přeložený rozsudek je na stránkách

http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=221244&pageIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=5309337, případně najdete link i na stánkách Lexu (www.gunlex.cz). Sledujte argumentační logiku, překrucování a zdůvodňování tak, aby to zrkátka vyšlo. Nejde jen o tzv. Švýcarskou výjimku, ale i fakt, že si Komise sama určuje, kdy bude potřebovat analýzy dopadů, kdy ne, opět jak se to hodí. Naprostá demonstrace toho, jak jsou si někteří rovní, někteří ještě rovnější a vybraní, jako Komise, jsou si nejrovnější. Opět, než si uděláte názor, přečtěte si rozsudek.

Druhá rovina je, jaký faktický dopad bude mít rozsudek na české držitele zbraní. Upřímně, dopad směrnice na "západní" státy nás nemusí zajímat. Tamní obyvatelé o svá práva držet legální zbraně a sebeobranné prostředky už většinou přišli a demografická situace je taková, že změny by mohly vést k velkým nepokojům. Takže lze očekávat, že na západě se bude odzbrojení populace dále zpřísňovat, bez ohledu na to, že nelegálních zbraní je tam přehršel.

U nás se připravují nové zákony, které by nahradily stávající legislativu. Zájemce opět odkážu na LEX, který působí v expertní skupině. Jaké dojmy jsem si odnesl já z této, více než rok trvající, přípravy zákonů? První věc jsou branné spolky, kdy osobně vnímám velkou nechuť Ministerstva obrany (MO) tuto problematiku řešit a jakkoli posunout. Opět, je nutné rozlišovat slova, co se vedou, a činy, které se dějí. A pasivita MO je až zarážející. Akční je odbor Ministerstva vnitra (MV), kde je aspoň snaha v rámci paskvilní směrnice udělat aspoň trochu funkční legislativu. Návrhy systému zákonů jsou již k dispozici.

Na faktické výsledky ovšem bude třeba počkat - jednak, co a jak bude schváleno, druhak, jak se ustálí výklad.

V každém případě, moje skepse ohledně nefunkčnosti EU dosáhla dalších minim, skoro se divím, že to ještě jde. Nyní bude na nás, jako voličích, abychom zapracovali na zpětné vazbě našim zástupcům v Parlamentu a Senátu, a nestali jsme se také z pohledu sebeobrany impotentní zemí, jako je Německo, Francie, nebo Velká Británie.