Home Politika
Zpráva
  • EU e-Privacy Directive

    This website uses cookies to manage authentication, navigation, and other functions. By using our website, you agree that we can place these types of cookies on your device.

    View e-Privacy Directive Documents

Blog
K zamyšlení PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Čtvrtek, 05 Duben 2018 07:56

Ještě takový postřeh ke kauze Nikulin. Připusťme na chvíli, že je to hacker, a hacknul Linked in, a další služby a tím dokázal ovlivnit volby nějakých 5-6 let dozadu, tedy ještě dlouho před vítězstvím Trumpa. Tím pádem připouštíme, že služby jako Linked-in, Facebook, Twitter jsou klíčovými hráči ve volebních kampaních a ovlivňují zásadně rozhodování voličů. Není to nic nového, ale je důležité si to "vědomě uvědomit".

Na trhu jsou tedy hráči, kteří mají platformu významně ovliňovat nejen volby, přenos informací k lidem a sledovat trendy, vazby lidí a podobně. Tito hráči buď hrají za sebe (a jejich zájmy ani veřejnost nemusí znát), nebo to vše (jako balíček) za peníze nabízí tomu, kdo zaplatí. K tomu se mohou přichomýtnout hackeři, kteří využijí obojí a kteří to také většinou nedělají z nudy, ale na zakázku toho, kdo nechce za služby platit oficiálně.

Mimochodem, dle aktuálních zpráv měla (těžko říci, zda to není jen PR) zásadně ovlivnit volbu D. Trumpa společnost Cambridge analytica, která vydolovala data z desítek milionů (údaně 87 milionů) Facebook účtů. Data byla použita k cílené kampani.

Co to pro nás znamená?

Především, pokud chcete validní informace, musíte je aktivně hledat a porovnávat více zdrojů. Snadno dostupné, či manipulativní  informace mohou být právě ty, které vám někdo podhazuje, aby ovlivnil váš názor. Proč při hledání vybíhají nejdříve některé odkazy a jiné až na milionté stránce hledání, kam se nikdo neprokliká, nebo nevyběhnou ve vyhledávání vůbec?  Stojí za tím preferenční algoritmy.

Stávající úzus je, že co není oficiální pohled na věc, to je označeno jako "fake news". Fake news přitom může být buď úplný nesmysl, ale stejně tak dobře jenom nehodící se pravda. Pravda nehodící se tomu, kdo má zájem na manipulaci jednotlivců i mas, a má i prostředky, aby tuto manipulaci realizoval.

Nástroje, jak jsme si řekli výše, jsou k dispozici. Teď jde jenom o to, kde je míra, do které lidé snesou a poznají manipulaci.

Obrana je jediná - vzdělané a přemýšlivé obyvatelstvo... A jak vypadá naše školství, škoda mluvit.


Aktualizováno Čtvrtek, 05 Duben 2018 16:57
 
Nikulin vydán do USA PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Pátek, 30 Březen 2018 15:28

Zajímavý obrat nastal v případě Rusa Nikulina, který byl v Čechách od konce roku 2016 zadržován na základě mezinárodního zatykače, který vydaly Spojené státy za údajné hackerské útoky. Vydat ho chtěli u Rusové. Stačilo, aby do Čech zavítal Paul Ryan (předseda Sněmovny reprezentantů) a Nikulin byl během pár dní vyexpedován. Copak asi slíbil ANOfertu, pokud Pelikán prohlásil, že USA o Nikulina usilovaly více.

Napadá mě paralela. EU dlouhodobě odmítá vracet uprchlíky do rodných zemí, protože jim tam může hrozit stíhání, nebezpečí, cokoli. USA ale dlouhodobě provozují věznici Guantánamo, kde se mučí, a to problém není. Za největší problém Guantáma osobně nepovažuji mučení, ale skutečnost, že jsou tam lidé vezněni bez nároku na soud, bez jakéhokoli obvinění. Tím byly pošlapány ty základní principy, kterými se řídíme a to právo na nestranný soud.

Uvidíme, zda ještě někdy Nikulina někdo uvidí, a nebo co z něj po pořádném vyprání mozku bude padat.

Další věc je, zda toto ovlivní budoucí výměny např. Českých občanů.



Aktualizováno Pátek, 30 Březen 2018 15:41
 
Role Ruska a Číny - zajímavý pohled PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Pondělí, 26 Březen 2018 19:21

Narazil jsem na zajímavý článek, který doporučuji přečíst celý.


Namátkou cituji z rozhovoru s prof. Budilem:

"Nastal zvláštní paradox, že Čína, v níž nadále alespoň formálně vládne komunistická strana, je schopna v mezinárodním prostoru jednat často pragmatičtěji a realističtěji než Spojené státy americké a Evropská unie, jejichž agenda je prostupována duchem politické korektnosti, genderismu, neomarxismu a levicově liberální ideologie.

...
Evropa ztratila schopnost formovat elity, které by dokázaly sloučit určitou míru asertivity, fyzické a mentální odolnosti a egocentrismu s flexibilitou, pragmatismem, inteligencí a všeobecným vzděláním. Tato osobností konfigurace, kterou soudobý západní vzdělávací systém dusí, dříve zajišťovala Západu převahu nad ostatními civilizačními okruhy. Evropští vůdcové jsou v současné době na jedné straně prázdnými marketingovými produkty, na straně druhé osobami intelektuálně uvězněnými v neomarxistických a ideologicky korektních dogmatech a neschopnými se vyrovnat se skutečnými výzvami současné společnosti. Až doposud těží z toho, že mainstreamová média kolem nich vytvářejí ochranný val a represivně prostřednictvím štvavých kampaní potírají potenciální opozici a alternativu, kterou stigmatizují jako „populistickou“ či přímo „fašistickou“. Výsledkem je, že v Evropě poprvé v moderních dějinách neexistuje žádný opravdu globálně respektovaný státník. "

Zdroj:  https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Profesor-Budil-USA-skoncily-jako-jedina-velmoc-Nesmime-dopadnout-jako-zapadni-Evropa-uz-zadny-obdiv-k-ni-Budujme-si-novou-Patou-republiku-529085

Aktualizováno Pondělí, 26 Březen 2018 19:35
 
Vyšetřování netřeba, politici o vině rozhodli PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Pátek, 23 Březen 2018 05:51

Před pár dny byl otráven dvojitý agent Skripal ve velké Británii. Britské MI6 vynesl odhadem 300 identit ruských agentů a ohrozil je tedy na životě, možná to některé i život stálo. Následně byl obviněn a uvězněn v Rusku za velezradu. Po několika letech (v roce 2010) byl propuštěn výměnou za jiné agenty a odstěhoval se do Británie.

Co z toho vyplývá? Že pokud ho chtěl státní aparát Ruska zabít, už by byl dávno mrtvý. Za to má za sebou stovky zrazených agentů a pochybuji, že by mu to zapomněli.

Až potud by to byl vcelku normální případ agenta - zrádce. Nicméně v březnu 2018 byl i s dcerou otráven. Údajně látkou Novičok, což je nervově paralytická látka.

A od té doby jsme svědky neustálé manipulace veřejnosti ze strany Británie, Evropské unie a aktuálně i České republiky.

Bývaly doby, kdy se odehrávaly takové úkazy jako je vyšetřování, soud, či sběr důkazů. Dnes je doba, kdy se pouze manipuluje a obviňuje. Tento fakt nemá nic společného s Ruskem, ale úpadkem Evropy a naší kultury.  Vzpomeňte si na Saddámovy chemické zbraně v Iráku. Jak dopadl Irák a hledání chemických zbraní. Irák je v rozkladu, zbraně se nikdy nenašly a hledali je všichni. Za celým útokem na Irák bylo politické rozhodnutí a zbraně byly vymyšleny jako obhajoba pro lidi. Připomeňme si přepadení vysílačky v Gliwicích, Tonkinský incident,... děje se to neustále.

Aféra Novičok je podobná. Všichni tvrdí, že to byla látka ze skupiny Novičok. Důkaz žádný. Prý to umí vyrobit jenom Rusko, ale přitom chemické továrny na tyto látky likvidovali v devadesátých letech američané. Vzorec látky jsem našel na internetu. Předpokládám, že i u nás jsme schopni takové látky syntetizovat. Když chceme rozvíjet dovednosti našeho protichemického vojska, tak ty látky potřebujeme.

Nicméně západní politici přešli opět pouze do fáze obviňování a vyhošťování diplomatů. Všimněte si, že boj proti Rusku odvádí pozornosti od imigrace, Brexitu a dalších problémů Evropy. Je to klasické hledání vnějšího nepřítele, aby se jedny problémy přikryly jinými.

Podle všeho se k nim nyní přidá i Babišova vláda v demisi s hercem na ministerstvu zahraničí v čele. Možná by si Stropnický měl vzpomenout na své policejní role, tam se o nějaké vyšetřování snažil.

Mimochodem, pokud naše vláda bude vyhošťovat diplomaty pouze ze solidarity s Británii a tzv. spojenci, chtěl bych vidět rozdíl mezi tím, že jsme nedělali suverénní politiku za období komunismu, a neděláme ji ani nyní.

K čemu ale celá aféra bude? Bude sloužit jako další záminka pro omezování svobod lidí. Přímo to ukazuje i závěr článku níže:

"Podle starších Tuskových vyjádření i připravené verze závěrů by EU v reakci na Salisbury měla posílit svou odolnost vůči biologickým, chemickým a jaderným rizikům. Lépe by měla spolupracovat s NATO a zlepšit své schopnosti v boji s hybridními hrozbami, včetně kybernetických."

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/tusk-summit-eu-souhlasi-za-utokem-na-skripala-je-zodpovedne-rusko-1cw-/zahranicni.aspx?c=A180322_225021_zahranicni_lre





Aktualizováno Pátek, 23 Březen 2018 06:19
 
Možnosti sofistikovaných zbraňových systémů PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Čtvrtek, 22 Březen 2018 16:53

Moderní zbraňové systémy jsou vlastně obrovské propojené počítače vybavené množstvím senzorů. Letadla, rakety, drony, ale i tanky a pěchota mezi sebou neustále komunikují a vytvářejí tak digitální bojiště.

Každým rokem se tato situace posouvá dál s tím, jak pokračuje technologcký rozvoj a miniaturizace. Zřejmě nejdále je v této oblasti projekt bojového letadla Lockeed Martin F-35 Lightening II. Vize generálů je jasná, data jsou neustále sdílena, aktualizována podle vývoje na bojišti a díky informační nadvládě lépe informovaná strana porazí zaostalejšího protivníka. Samozřejmě je nutná schopnost data vyhodnocovat a volit na jejich základě vhodné postupy.

K napsání pár řádek na toto téma mě navedl článek o vypínání tanků na dálku (zde).

Hned na začátku si musíme říci, že jsou situace, kdy digitální bojiště nemá očekávané benefity. Potřebujete mít aspoň trochu sofistikovaného protivníka. Proč tento paradox?  Protože přes absolutní převahu digitálního boijiště nedokázaly USA, tedy tahoun této strategie, zvítězit v Afghanistánu. Proti "středověkému" bojovníkovi s kalašnikovem, kterého nerozeznáte od pasáčka koz, kterým i nejspíš zároveň je, a kterého vybombardováním nemůžete poslat do zmíněného středověku, protože už tam fakticky je, tam vám digitální převaha nepomůže.

Největší míru informační výměny dnes zaznamenáme v oblasti satelitů - letadel (ať již AWACS, bojových, dronů,...), radarů, protivzdušné obrany, lodí a raket. Datalinky mezi tím vším a výměna dat funguje v reálném čase a při správném použití to může být velmi efektivní řešení jak pro obranné, tak útočné operace.

Nebudeme ale nyní rozebírat výhody, podívejme se na rizika, která stojí za to zvážit, než se každý stát do tohoto konceptu zapojí.

Možnosti ovlivnění

Zbraně jsou vlastně počítače. Počítač pohání a obsluhuje software. Každé čidlo, od radaru, přes různá měření otáček, tlaku,..., rádio,... to vše přijímá nějaké údaje a ty většinou digitalizuje. Digitální data krmí sotware, který se na základě algoritmů buď přímo rozhoduje, nebo poskytuje informace obsluze, která pak na základě toho činí rozhodnutí.

Z toho vyplývají  okruhy problémů, které mohou nastat buď samostatně, nebo v kombinaci:

  • ovlivnění přímo rozhodování software s dopadem do funkčnosti zbraně jako celku, nebo části
  • ovlivnění obsluhy a její schopnosti se správně rozhodnout
  • design řešení přímo předpokládá, že musí umožnit nějakou formu ovládnutí
  • sdílení dat protivníkovi, který je následně může použít pro své rozhodování a protiakce

Software

Software je dílo programátorů, vlastně miliony řádek zdrojového kódu; desítky a stovky rozhranní mezi různými systémy, kde se data předávají a transformují.

Pro zajímavost link na počet řádek zdrojového kódu v různých projektech: https://informationisbeautiful.net/visualizations/million-lines-of-code/.

Samotný software ve zbrani má nějakou míru bezpečnosti a hacknutelnosti. Stejně jako váš telefon, nebo počítač. To samé komunikační či ovládací linka v rámci bojiště.

Navíc si nekupujete se zbraní od výrobce zdrojový kód obslužného software zbraně, ale zkompilovanou verzi. A pokud se ke zdrojovému kódu dostanete, není snadné v něm "trojského koně" nebo zadní vrátka najít. Mít zdrojový kód totiž vůbec neznamená mu také rozumět a chápat miliony řádků kódu je opravdu na velký tým a hodně času. To stojí astronomické peníze.

Běžným standardem států je, že pro vlastní armádu se zbraně vyrábějí lepší, či méně omezené a exportní zbraně obsahují různá omezení. To platí odjakživa, ale možná se to změní s nástupem korporací, které mnohdy již nyní mají větší moc než vlády menších států.

Z toho vyplývá klíčové riziko - náchylnost na úplné vyřazení zbraně, nebo zhoršení klíčových parametrů externím zásahem  do obslužného software.

Zdrojem omezení funkčnosti zbraňového systému mohou například být:

  1. dálkové vypnutí zbraně protivníkem. Velmi snadné, pokud nakoupíte například protiletadlové rakety, které neumožní navedení na letadlo země výrobce. Tuto funkci nemusí ani v případě stávajícího konfliktu žádná strana využít. Nehraje se s tak velkými kartami, aby stálo za to na tuto funkčnost upozornit. Navíc by to mohlo kazit prodejní kšefty. Neumím posoudit, zda je možné dálkově vypnout, či zhoršit výkonové parametry např. tanků Leopard v Turecku, jak je uvedeno ve článku výše, ale drobným softwarovým zásahem se dá dramaticky ovlivnit třeba životnost komponent, přesnost,...  Jako vstupní bod signálu může působit každé čidlo, kterému je zaslána daná sekvence vstupů. Tato funkčnost může být aktivní (dodavatel zbraně aktivně spustí chování) a nebo pasivní - raketa na dané GPS souřadnice nikdy nepřiletí. Vůbec ověření existence těchto funkčností je problém.
  2. jakýkoli mechanismus obnovování licenčních klíčů. Nepřijde nový licenční klíč? Máte ze zbraně hromadu šrotu. Nemáte všechny licenční klíče? Nemůžete využít celou funkčnost.
  3. hacknutí zbraně během bojové činnosti - tato možnost teprve nabude na významu s rozvojem autonomních zbraní a dronů. Převzetí kontroly nad útočícími drony se dle tisku povedlo Rusům v Syrii.
  4. zmatení řídícího software ˇat již zahlcením dat, nebo falešnými daty
  5. hacknutí zbraně při běžné kontrole či údržbě (tj. fyzická přítomnost) - nová verze obslužného software má patřičné úpravy. Mnohdy se ale stačí zaměřit na drobnosti, které ovlivňují výkon a životnost a nemusí mít nic společného se softwarem.
  6. vymysleli bychom i další, třeba harwarové díry skryté v návrhu zbraně, které podporují žádoucí chování.

Obecně jsou dále elektronické součástky citlivé i na elektromagnetický pulz. Špatně chráněný obvod může shořet. Mimochodem proto bývalý Sovětský svaz preferoval elektronky.

Jaké z výše uvedeného učinit závěry? Dle mého minimálně tyto:

  1. Každý stát by měl udržovat určité zastoupení "hloupých" zbraní. Tyto zbraně fungují za každých podmínek, nelze je hacknout a fungují jako hrubá síla, když vše selže.
  2. Jakýkoli nákup sofistikovaného zbraňového prostředku ze zahraničí, či danému státu neloyální firmy znamená vysoké riziko, že zbraň nebude v případě konfliktu použitelná, nebo dostatečně funkční pro dané použití. Proto by státy měly využívat vlastních výzkumných a vývojových kapacit.
  3. Pokud by všichni nakupovali zbraně od pár dodavatelů (současný stav), je možné, že se dočkáme doby, kdy dodavatel, či jeho stát, ovládne všechny státy, kam dodali zbraně díky  tomu, že ty zbraně budou kontrolovat.
  4. je velké riziko, že samoučící se zbraně (vysoká míra učení se a autonomie) se zvrtnou jednoduše proto, že není možné vše hardwarově a softwarově ošetřit a otestovat. Každý software má chyby, s tím jsme se naučili žít, ale ve chvíli, kdy software bude sám rozhodovat o životě a smrti, je to velký problém a sestup do nekončící spirály.


Pokud si myslíte, že se to týká jenom zbraní, zamyslete se nad internetem věcí a možností dálkově ovládat domácí spotřebiče, nebo elektrárnu, vodárnu, či nemocnici...



Aktualizováno Čtvrtek, 22 Březen 2018 17:23
 
«ZačátekPředchozí21222324252627282930DalšíKonec»

Strana 25 z 47