Někteří z nás zažili éru komunismu / socialismu. Mě se dotkla relativně málo, předání moci (skoro mám obavu to nazývat revolucí) v roce 1989 mě zastihlo  na základce. Nevím, kde zastihl rok 89 bruselské úředníky a politiky, ale vypadá to, že komunismus a socialismus východního bloku hluboce studovali, obdivovali a dospěli k názoru, že je třeba ho, v lehce pozměné podobě, aplikovat znovu, "lépe" a na větším vzorku.

EU běžně pracuje s kvótami na kde co, stejně tak s dotacemi, které samozřejmě vůbec nepokřivují trh a dostane je každý, že?. Dnešní noviny přinesli další sen bruselských sociálních inženýrů - sní o povinnosti státu zajistit těm, co opustí školu, zaměstnání. Někteří si vzpomenou na umístěnky, běžné v socialismu.

"Všichni lidé do 25 let mají do čtyř měsíců od ukončení formálního vzdělávání nebo od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými, získat kvalitní pracovní nabídku, nabídku dalšího vzdělávání, učňovské místo nebo stáž," konstatuje se v navrhovaném dokumentu"

Zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/stat-povinne-najde-mladym-prvni-praci-diktuje-brusel_406525.html

Tak nějak tuším problémy a skoro věštím jako Sybila. Obávám se, že všichni ti studenti humanitních věd, a že jich je, zástupy kulturních antropologů a dalších vzdělanců v oborech jako je státní správa, budou vyžadovat kvalitní zaměstnání v nějaké kvalitní neziskové organizaci. Samozřejmě, že většina nákladů neziskovky budou mzdy těchto absolventů.Případně bude třeba mnoho imigrantů, aby bylo co zkoumat. A všichni tito budou kafrat lidem do života, délky tkaniček u bot, počtu vrstev oblečení v létě a v zimě, počtu bot v domácnosti, zda probíhá dostatečně výchova evropských hodnot a multikulturalismu, zda dostatečně sledujeme kvalitní zpravodajství České televize, atd...

No pustíme se na přízemnější led u nás v Milovicích. Aneb jak to udělat, aby rodina paterčat dostala 600tisíc, a nepřišla o dávky a nemusela "dotovat" stát. Zkuste vy, čtenáři,  dostat dar, nebo dědictví a nezaplatit daň. Zajímavější ale je situace, kdy se sociální dávky stávají životním stylem. Neslouží již velké části příjemců jako dávka na přežití, ale na prosté zlepšení příjmů a zajištění životního standardu. Vhodnou kombinací dávek a vyběhání si tu bolesti zad, tu něčeho jiného, lze dosáhnout na celkem pohodlný život. Jde jenom o to, jak má kdo silný žaludek a životní potřeby. Byly doby, kdy tyto dávky nebyly brány jako samozřejmost a lidé se starali o sebe a teprve když opravdu potřebovali, tak přišli a vnímali dávky jako něco nestandardního, co jim pomůže překlenout nelehké životní období. Pokud pochybujete, zamyslete se, kde se sociální dávky berou. Berou se z daní. A žádný stát není tak bohatý, aby mohl dotovat všechny a pořád. O to větší bude splasknutí bubliny, až tato politika zacpávání úst dávkami splaskne.

Pro svou klientku prý požadovala smlouvu o vydání sbírky a nikoli darovací smlouvu, aby matka o sociální dávky nepřišla a nemusela z peněz dárců „dotovat stát“.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/rodice-patercat-se-hadaji-o-penize-ze-sbirky-klubu-dvojcat-p3j-/domaci.aspx?c=A161120_194528_domaci_san

A když už jsme u multikulturalismu, doporučuji článek http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/kauzy/Stat-slabne-lide-mu-neveri-ozbrojuji-se-Vaclav-Cilek-a-elitni-soudce-zvedli-prst-nad-vlnou-uprchliku-Prestante-lidem-zakazovat-463855 ze kterého cituji:

„Politická korektnost brání, abychom se určitými otázkami zabývali seriózně, protože funguje jako autocenzura – označuje je jako nekorektní, a proto si je nesmíme ani pokládat. Ale nebudeme-li si pokládat vážné otázky, nikdy nedojdeme k rozumným výsledkům,“ upozornil na besedě na Právnické fakultě Univerzity Karlovy místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala." ... „Pokud vycházíme ze standardní představy o státu a právu, jaká tady v Evropě je, tak jeden ze základních pilířů, na kterém tato stavba stojí, je státní suverenita. Státní suverenita – zjednodušeno řečeno – znamená, že na určitém území určitého státu platí jen jedno právo,“ vysvětlil Fiala s tím, že kdybychom připustili na území jednoho státu více právních úprav – navíc vzájemně si odporujících –, už by se rozhodně nejednalo o stát a právo tak, jak je známe a museli bychom tuto situaci nově pojmenovat."

Děti si musí uvědomit, že jsou součástí národa, skupiny, kterou formovala společná historie i současnost, a má i společnou budoucnost. Že jsou to lidé se společnými hodnotami, kteří vytváří stát. Že jsou ovlivňovány naším kulturně-sociálním okruhem, způsoby vnímání světa a interakce, který je jim vštěpován od dětství a stává se jejich přirozeností. To samé se děje dětem v jiných kulturních okruzích a je to tak v pořádku. Multikulturalismus a tzv. generické evropské hodnoty, které přináší neomarxisté (použiji tento termín, byť není v tomto kontextu perfektní) do škol a vzdělávání, kam se toto "náboženství" indoktrinovalo, směřují k nějakému evropskému národu ideálně namíchaného z národů od Afriky po Blízký východ. Vykořenění lidé bez sounáležitosti se svým kmenem, neboli národem, jsou snadněji manipulovatelní. Je to skupina lidí, kterou mohou úředníci a politici směřovat kam chtějí. Nesměřuji totiž k vyššímu cíli, ale pouze naplňují ideu konzumní společnosti. Proto považuji multikulturalisty za největší rasisty, neboť neuznávají právo, aby lidé žili v souladu se svou "historickou pamětí" a chtějí multikulti guláš poddajného stáda, kdy upchlíkům mažou med (peníze) kolem úst místo, aby je donutili pracovat a starat se o sebe a přizpůsobit se realitě a kultuře Evropy. Pro multikulturalistu je největším nepřítelem heterosexuální běloch, který pracuje, má rodinu a děti. Nicméně muslimové sociálním inženýrům vypálili rybník, neboť se dost často pohybují stále na úrovni kmenového uspořádání.

Domnívám se, že tzv. evropské "elity" a sociální inženýři žijí ze strachu ze zvěrstev druhé světové války. Domnívají se, že toto šlechtění nového evropského člověka (člověka žijícího na území Evropy, bez ohledu na to, odkud pochází) a potlačování národů přispěje k evropskému národnostnímu guláši, kde válka nebude možná, protože nebudou národy, které by mezi sebou válčily. Jednotlivci mezi sebou neválčí.  Jenže tato společenská smlouva fungovala do chvíle, kdy se ekonomice dařilo a lidé nechali těm nahoře volnou ruku. Do chvíle, kdy lidé mohli trávit čas v hospodách i diskotékách relativně v bezpečí, že je někdo předpadne, okrade, multikulturně obohatí (znásilní), nebo vystřílí, jako v klubu ve Francii, nebo přejede autem na promenádě tamtéž.

Toto období ale končí, žádný evropský stát, ani Evropská unie není natolik silná, aby financovala bezbřehé sociální programy, kdy je nejvíce bito původní obyvatelstvo, které ze svých úspor a umu svého i svých předků financuje skupiny, které tak úspěšné nebyly, přišli k nim, a které ale početně narůstají, aniž by stejnou měrou přispívaly k blahu všech. Stejně tak není možné dlouhodobě udržet pozitivní diskriminaci vybraných skupin na úkor celku jednoduše proto, že výsledek není tak efektivní jako v případě, kdy se prosazují v daném oboru ti nejlepší.

Dnes je módou a diktátem EU regulace a postihování střední a nižší vrstvy, která vše financuje z daní. Pokud se tento přístup nezmění, je Evropa a evropská kultura v loji. Brexit, Trump, to vše je větrem přicházejících změn. Je to na konci dne o přístupu každého z nás.

Update:

Poté, co jsem napsal svůj komentář, jsem objevil zajímavý rozhovor s A. Šándorem (https://www.novinky.cz/domaci/421015-andor-sandor-bezpecnost-by-mela-byt-necim-na-cem-se-politici-shoduji.html ) kde přesně zaznívá to slovo, které je potřeba, aby se vrátilo do slovníku, a to je VLASTENECTVÍ.

Dříve nemyslitelné se stalo skutkem, outsider vyhrál prezidentské volby v USA. Demokratické straně a vlastním Republikánům navzdory.

Na celé volbě je zajímavé, jaký odpor v médiích a mezi tzv. celebritami Trump vyvolával. Již týdny před volbami se mimo mainstreamový tisk mluvilo o tom, že média favorizují Clintonovou a manipulují s odhady v její prospěch. Vůbec celá hysterie a ostrakizace Trumpa byla nevídaná. Jedním z následků je potvrzení, že nějakým volebním průzkumům se nedá věřit a slouží především pro manipulaci a favorizaci jednoho z kandidátů. Novináři ve velké části v objektivním informování zklamali a lidé jim to nezapomenou. Tzv. elity zcela selhaly a ukázal se propastný rozdíl mezi lidem a těmi, kdo si myslí, že vládne.

Za vším lze samozřejmě hledat peníze. Do vítězství Clintonové investovali mnozí, vč. hráčů z Perského zálivu. Všichni tzv. neoliberálové, kterým vyhovovala Obamova politika a potřebují přerozdělování peněz. Všichni, komu vyhovovalo odbourávat občanské svobody a likvidovat národní státy. Všichni, kdo byli přisátí na vybudované penězovody a tištění peněz. Týká se to i rodiny Bushů. "Ryzí" demokraté proto nyní v Kalifornii na protest zapalují auta.

Kdo naopak Trumpa podpořil, to byli ti, co ty daně platí. Ti, kdo pracují a kdo je ta sůl Ameriky. Lidé, kteří chtějí mít naději na Americký sen. Trump to bude mít nyní těžké, protože jednak přislíbil změnu, a odpor proti ní bude ve státních strukturách velký. Je nutné mu a jeho týmu držet palce.

Velmi špatně se bude spát např. Sobotkovi i Babišovi,  kteří horovali pro Clintonovou. Velmi špatně se bude spát všem multikulti poblouzněmcům se Zelenými Stropnickými v čele. Boří se jim jejich sen a "smrti" bílého muže a nástupu nových, opálených, multikulti samců.

Co je nyní potřeba? Brexit a volby v USA ukázaly nový směr. A nyní je třeba v něm pokračovat a občané by měli převzít odpovědnost za své státy a začít se o sebe starat a vyhodit všechnu tu pakáž závislou na dotacích podporující likvidaci našich svobod a národní identity. Je třeba změnit fungování EU a začít z gruntu řešit migraci.

Vivat Trump!