Blog
Co budeme dělat za pár desítek let |
|
|
|
Napsal uživatel Zdeněk Jobánek
|
Čtvrtek, 11 Listopad 2010 05:20 |
V dnešním příspěvku jsem se chtěl podívat na rozpory v informacích médií a tom, co prezentují politici a to klesající populace v evropských zemích a kterak jejich ekonomiky zachrání přistěhovalci s velkým množstvím dětí. Není náhodou, že nejpopulárnější jméno pro kluky ve Velké Británii , je dle novinových zpráv, Mohhamed, jsou tam asi se záchranou populace o krok napřed… Téma je to ale tak obsáhlé a výživné, že dnes vyšlu pouze malou vlaštovku.
|
Aktualizováno Pátek, 31 Prosinec 2010 12:36 |
|
Napsal uživatel Zdeněk Jobánek
|
Pondělí, 01 Listopad 2010 19:15 |
Poslední veletoče ohledně termínu výstavby dalších 2 bloků v jaderné elektrárně Temelín a perla o tom, že není jisté, zda o produkovanou elektřinu bude někdo stát, je jenom další důkaz neexistence relevantní energetické koncepce a prachmizerné státní správy (v čele s vládou a poslanci). O tom, kam se zvrtla podpora fotovoltaiky (zřejmě i díky tiché zainteresovanosti politiků) nyní psát nebudu. S ohledem na skutečnost, že nové páteřní energetické zdroje nevyrostou přes noc, ani za týden, či rok, občan by oprávněně očekával, že ministerstva modelují různé situace a scénáře a mají představu o následujících 15-20 letech. Občana nezajímají koncepce, od toho očekává, že má k dispozici vládu a celý státní aparát, zajímá jej dostupná (z pohledu množství a ceny) elektrická energie.
I snížený zájem o elektřinu daný příchodem krize neznamená, že se spotřeba opět nezvedne. Co mi ale vadí, je struktura současného mixu energetických zdrojů pro výrobu elektřiny. Osobně bych uvítal, kdyby se místo obnovy uhelných elektráren řešila jejich náhrada právě Temelínem, případně dostavbou Dukovan. Tedy kapacitu za kapacitu. Máme-li možnost snížit produkci CO2 a devastaci české krajiny těžbou uhlí, tak to udělejme. Cenou za to by byly jaderné elektrárny a vybudování skladu pro vyhořelé palivo. Koneckonců ani nápad vybudovat zde továrnu na výrobu jaderného paliva není špatný nápad, zejména pokud by se dále těžilo v Dolní Rožínce.
V současné konstelaci opatrné renesance jaderné energetiky obecně máme skvělou šanci zaměřit se i na výzkum a vývoj v oblasti zpracování vyhořelého paliva. Pro českou republiku by bylo výhodné budovat si právě tyto kompetence s vysokou přidanou hodnotou. Historicky zde bylo silné strojírenství, a i když některé dovednosti, jako například výrobu tlakové nádoby reaktoru, již české firmy neumí, pořád vlak ještě neujel příliš daleko, aby se nedal dohnat. Zejména pokud studenti v příslušných oborech uvidí, že budou mít uplatnění za rozumných finančních podmínek. To by ovšem stát a ČEZ museli deklarovat zájem a ochotu poskytnout finanční zdroje a hlavně jistotu, že v případě jaderné energetiky se nejedná o krátkodobý úlet, ale součást dlouhodobé vize.
|
Aktualizováno Úterý, 23 Říjen 2012 19:25 |
Napsal uživatel Administrator
|
Sobota, 23 Říjen 2010 09:15 |
Dnes z trochu jiného soudku. Žijeme v době, kdy za posledních 100 let udělalo lidstvo obrovský skok kupředu. Během několika desetiletí se dokázalo od prvního leteckého pokusu bratří Wrightů v roce 1904, dostat v roce 1969 na Měsíc a zpět.
V posledních letech sice kosmonautika dostala punc všednosti a dovolím si říci, že z pohledu pilotovaných letů, je i v útlumu, ale věřím, že je to dočasné.
|
Aktualizováno Sobota, 23 Říjen 2010 09:26 |
|
Napsal uživatel Zdeněk Jobánek
|
Úterý, 12 Říjen 2010 18:12 |
V současné době probíhá příprava tzv. Bílé knihy, která by měla specifikovat směry české obranné politiky. Dnešní doba je charakteristická tím, že jsme členy NATO a nemáme definovaného zřetelného nepřítele. Dále zažíváme poměrně dlouhé období klidu. V důsledku toho výdaje na obranu klesají k současné hodnotě 1% HDP a pohybují se pod 2%, které byly přislíbeny při přístupu NATO. Korupce při armádních zakázkách zájmu veřejnosti o obranu také nepřidává. Ve výsledku o bojeschopnosti současné armády nemůže být ani řeč. Po plánované likvidaci protivzdušné obrany a vyřazení raketometů GRAD, již proběhlém výrazném omezení letectva a tankového vojska máme ve výsledku lehký sbor, který by těžko zvládl to, k čemu armádu primárně máme mít - k ochraně územní celistvosti a odstrašení v duchu starého přísloví: "Kdo chce mír, chystá válku", nebo "Kdo nechce živit vlastní armádu, bude živit cizí".
|
Aktualizováno Úterý, 12 Říjen 2010 18:31 |
Napsal uživatel Zdeněk Jobánek
|
Úterý, 29 Červen 2010 06:47 |
Za posledních 20 let došlo k dramatickému zeštíhlení Českolovenské a následně již České armády. Její dnešní početní stavy a vybavení je jen zlomkem velikosti z poloviny 90. let. Zeštíhlení bylo třeba, ale horší je již hledání odpovědi na otázku, jaká velikost AČR je správná a konečná a co se od jako od ní celku čeká. To bohužel nikdo neví, a neví to ani samotná armáda. V tuto chvíli nemá armáda schválenou koncepci, ze které by bylo jasné, kam armáda směřuje, zda je to vševojsková armáda, specializovaná armáda, expediční sbor na mise, nebo co vlastně. Nikdo to neví, proto zatím tolik nebolí propouštět, rušit odbornosti, útvary a techniku a opticky šetřit. Naopak, prodává se to jako státotvorná činnost zachraňující rozpočet případně platy učitelů.
|
Aktualizováno Neděle, 25 Červenec 2010 12:06 |
|
|
|
Strana 50 z 50 |
|