Když jsme zvažovali letošní dovolenou, vynechali jsme obligátní Chorvatsko.  Ne, že by tam nebylo pěkné  moře, ale tak nějak jsme tušili, že tam letos pojede celá Evropa, jak se nakonec kvůli teroristickým útokům po Evropě také stalo. Volba proto padla na vnitrozemní moře - Balaton:)

Nehledali jsme ubytování v apartmánu s tím, že zkusíme stan. Kolega nám doporučil oblast Siófoku, což je severovýchodní část Balatonu. Hledáček padl na kemp Aranypart. Recenze byly rozporuplné, ale někdy nezbude jiná možnost, než to zkusit.

Pár dní předem jsem napsal dotaz do kempu na rezervaci. Odpověď byla briskní, rezervace pro stany nedělají, záleží, kolik tam bude ten den lidí a obsazenost.   Nu což, se stanem se snad vždycky někam nacpeme. 

Před odjezdem jsem ještě zvažoval, zda koupit dálniční známku. Přiznejme si, doba, kdy byla Česká republika před Maďarkem a Slovenskem napřed, se v mnoha oblastech ztratila a ostatní státy jsou na tom lépe. Dálniční známky a kvalita silnic jsou krásný případ. Na Slovensku i v Maďarsku se SPZ registrují a kamery sledují auta a porovnávají databázi značek s tím, co vidí na silnici. Je to levné a efektivní. Dálniční známku si koupíte i přes internet. V Čechách ministr Ťok za hnutí ANO  (pracovně "Ano, Agroferta jeho šéf se bude mít lépe ") léta nedokáže nic udělat s Kapschem, který nyní  bude provozovat technologicky obstarožní a extrémně drahý systém další roky bez výběrového řízení. Vítejte v Čechách.

Takže jsem zakoupil Slovenskou dálniční známku s tím, že Maďarskem projdeme po okreskách, což se zdálo opticky kratší a vcelku průchozí. To byla chyba. Osobně bych dnes  doporučil i k Balatonu vyrazit po dálnici. Jde o to, že jinak cesta velmi dlouho trvá. Sem tam narazíte na nové úseky, které navigace nezná a zakufrujete (stalo se nám na nové silnici dálničního typu) a obecně dosáhnete průměrné rychlosti kolem 50 km/h, což pak znamená několik hodin cesty. A pokud máte v autě děti, velmi rychle se nabaží Maďarského venkova.

Nicméně ráno po deváté jsme začátkem srpna v úterý vyrazili směr Maďarsko, s tím, že bereme stan a na pár dní se podíváme na Balaton. Cesta přes Brno a zúženým pruhem na dálnici skoro až na hranice probíhala vcelku rychle, Slovenskem jsme také prosvištěli a zpomalili jsme až za Dunají. Přechod Rajka připomíná války na Balkáně. Zničená silnice i celnice. Na obzoru jsou vidět stovky Rakouských větrníků a my vjíždíme do země papriky a čabajky.

Zvolili jsme trasu přes Gÿor a pak dále jih. Cesta dost často vede kilometry od obcí, takže jedete zemědělskou krajinou a u silnic uprostřed polí najdete časté autobusové zastávky. O to zajímavější bylo, že na nich někdo vcelku často stál a čekal na svůj Ikarus. Opravy silnic jsme potkali 2 - obě tak na 20 minut zpoždění.

Aranypart kemp

Vcelku rozlehlý kemp, prošli jsme si pouze stanovou část. Mezi karavanisty jsme nezabrousili.  Moderní recepce, o něco starší, ale použitelné sociální zařízení. Hlavní úklid ráno, pak už moc ne, večer vůbec.

Dvě noci nás pro 2 dospělé, 3 děti, auto a stan vyšly na cca 2500 Kč (27000HUF).  Pointa je v tom, že pokud v den odjezdu neodjedete ráno, naúčtují vám poplatek za pozdní odjezd (odjižděli jsme zpět v půl čtrté), a po 4 hodině rovnou i celou noc.  Místo se v kempu najít dalo, takže jsme nakonec měli ze stanu výhled na Balaton (přes jednu dodávku).

Co si ale z kempu zapamatuji nejvíce, to je hluk. Oblíbená zábava Maďarů, kterých byla v kempu asi většina, je totiž rozvalit dveře od auta a pustit disko hity a to klidně celý den, a po druhé ne zrovna dobře prospané noci mohu tvrdit i po skoro celou noc. Přes den je to člověku jedno, že se u vás slévá kakofonie hudebních stylů. Poněkud rušivé je to po 22h, a vyloženě obtěžující po půlnoci.  Ticho nastalo tak v 1:30 ráno. Když totiž odpadávali vyznavači autoprodukce, nastupovala diskotéka a produkce z mola asi 100m od břehu. Voda ovšem zajistila dokonalý neutlumený přenos, takže máte intenzivní pocit, že máte reproduktory přímo u hlavy. Dobrý byl i borec, který na hlučné motorce v 23h jezdil po kempu a navštívil všechny uličky, zřejmě hledal místo.

V kempu je menší obchod. Přes noc je údajně uzavřená brána pro auta (22-06h).

Pláž a voda

Na Balaton jsem se vrátil po 30 letech, takže z dětství jsem si prakticky nic nepamatoval. Voda v Balatonu byla teplá a překvapivě čistá. Viditelnost byla kolem 70 cm a její béžová barva byla způsobena zvířeným pískem. Neprůhledná byla pouze, když hodně foukalo.

Pláž je široká cca 15 metrů, je travnatá a v polovině pročísnutá chodníkem. Břeh Balatonu je zpevněn kameny a betonovou zídkou s chodníčkem. Do vody lze vstoupit jenom přes schůdky, které od sebe byly cca 30m. Naše děti ke kamenům hned první den vlezly a jeden ze synů si pěkně rozřízl nohu. Ostatní si je poškrábali. Zřejmě to bylo o některý kámen ve vlnolamu, nebo o nějakou škebli.

Nutno říci, že pláž jako taková má několik kilometrů délky, celou jsme ji neprošli. Severní část končí zřejmě soukromými plážemi a domy. Ostatně celá cesta do Siófoku směrem od kempu na jih je tvořena lemem apartmánů (vč. velkých domů se stovkami apartmánů) a paralelními ulicemi se domky. Když se proto rozhodnete vyrazit z kempu do centra Siófoku, je to výlet na auto, ne pěšky.

Koupání v Balatonu je vhodné pro malé děti. Voda je čistá a teplá, a desítky metrů od břehu hloubka kolísá od cca 0,5 m do 1,5m.  Není to stabilní spád, ale spíše terénní vlny pod vodou.

Siófok

Moc jsme z něj neviděli. Dominantou je vodárenská věž. Nicméně v centru jsou restaurace a různé obchody. Příjemná je procházka parkem k přístavu. V den, kdy jsme tan byli, foukal velmi silný vítr. Je dobré mít s sebou hodně drobáků na parkovací hodiny.

Obchody

V této oblasti musí všichni euro zastánci standardizace slavit a bouchat šampaňské. Potkávali jsme obchody LIDL (hned u vchodu Krušovické pivo, nabídka shodná s CZ, řekl bych i se stejnými akčními letáky), Penny a Coop.  Na prodej místních specialit jsme nenarazili. Papriku jsme koupili v Lidlu a čabajku v Penny.

Restaurace

Po cca 200 m na plážích jsou dřevěné budky, kde dělají langoše a hamburgery. Výjimečně se mihne i restaurace s širší nabídkou. V jedné jsem si dal Halaszle - rybí polévku. Dostal jsem vodu s paprikou, pepřem a jednou podkovou nějaké ryby.

Cenová úroveň je podobná České republice, není tam ani levněji, ani výrazně dráže. Na pláži bez problémů seženete hamburgery (kolem 80 Kč), langoše (kolem 60Kč) , pití (různé verze  mojita za 40 Kč/0,5l) a kukuřici. Co chvíli projde paní s kolem a slunečníkem vyřvávající nabídku kukuřice.

Komáři

Pokud někdo bude tvrdit, že komáry neviděl, asi byl na Balatonu v prosinci. Komáři byli, a navíc docela rafinovaní. V silnějším větru byli v houfech na závětrné straně stanů a čekali na příležitost. Na druhou stranu, čekal jsem ji více. Poštípaní jsme ale byli.

Shrnutí

Určitě je zajímavé se k Balatonu podívat. Pro děti je to příjemné koupání, ale otázka nastává, co navečer, nebo když fouká a nejde se koupat. Z Aranypart kempu je to všude na auto, a je tam v noci velký hluk.  Lepší alternativou proto může být ubytování v nějakém apartmánu blíže u centra, kde bude nějaké vyžití i ve větrné dny, nebo navečer a přitom bude klid, až jej budete chtít.  Také bych příště zvažoval možnost výletů do starších měst a lázní. Příště pojedeme do Budapešti.

balaton-2016-1

balaton-2016-2

balaton-2016-3

balaton-2016-4

balaton-2016-5

balaton-2016-6

balaton-2016-7

balaton-2016-8

balaton-2016-9

balaton-2016-10

balaton-2016-11

balaton-2016-12

balaton-2016-13

balaton-2016-14

balaton-2016-15

balaton-2016-16

balaton-2016-17

balaton-2016-18

balaton-2016-19

balaton-2016-20

balaton-2016-21

balaton-2016-22

balaton-2016-23

balaton-2016-24

balaton-2016-25

balaton-2016-26

balaton-2016-27