Chorvatsko 2006 - Biograd na Moru |
Napsal uživatel Administrator | ||||||||||||||||||||||||||||
Středa, 09 Červen 2010 18:55 | ||||||||||||||||||||||||||||
V létě 2006 jsme vyrazili s rodinou do kempu Soline - Biograd na Moru. Pár slov o kempu a dovolené naleznete v článku. CestaV 18 h v pátek 30.6. 2006 (tedy na vysvědčení) jsme vyrazili autem z Prahy do Chorvatska. Naším cílem byl kemp Soline u Biogradu na Moru. Před devátou hodinou večerní jsme měli schůzku na Hatích se zbytkem rodiny v druhém autě. Kolem deváté jsme minuli české hranice a zamířili jsme směr Vídeň - Maribor - Zagreb - Biograd. Protože v případě, že jedou dvě auta, je vhodná komunikace mezi nimi, vezli jsme malé vysílačky s dosahem cca 3 km. Toto řešení je v zahraničí mnohem levnější než telefon.
Rakousko bylo průjezdné zcela bez problémů. Provoz byl hustější pouze v okolí Vídně. Čím dále jsme byli od Vídně, tím víc jsem si připadal jako na dálnici Praha - Brno, jenom s lepším povrchem. Míjeli jsme převážně česká auta. První problémy s průjezdností začaly ve Slovinsku. Chvíli za Mariborem (dálnice na Maribor stojí necelé 1 € ) jsme se dostali do kolony a až na Chorvatské hranice jsme popojížděli několik hodin. Slovinsko se pro nás změnilo ve více než 3 hodinový výlet. Nejzajímavější je, že jsem neviděl na silnici důvod kolony. Další kolony jsme zažili chvíli po překročení Chorvatské hranice. Situace se zlepšila až po nájezdu na dálnici. Ale pouze dočasně. Celou trasu po Chorvatsku jsme absolvovali po dálnici, ale potkali jsme ještě asi 2 hodinové kolony. I tak můžeme mluvit o štěstí, že celou cestu tam, dlouhou 950km jsme urazili přesně za 17h, a to pouze se 4 cca 20 min. zastávkami. S ohledem na kolony jsme mohli odpočívat i v průběhu cesty. Pro syna byla jízda v noci velkou výhodou. Jednak část cesty spal, ale protože nemáme v autě klimatizaci, bylo v autě v noci poměrně příjemně. Cesta přes den by pro něj byla utrpením. Když se nad ránem oteplilo, osvědčila se nám mokrá plína do okna, dostatek tekutin a otírání vlhkým ručníkem. Na každé zastávce se Matýsek proběhl. Zajímavé je, že ve Slovinsku jsme neviděli pumpy, které by byly otevřené přes noc. V Chorvatsku jsou na dálnici pumpy cca po 50km, stejně tak vjezdy a výjezdy. Většina dálnice vede neobydlenou krajinou a obsahuje množství tunelů, z nichž dva největší mají kolem 6km délky. Povrch je kvalitní a jede se, pokud nejsou zácpy, celkem dobře.
Když jsme sjížděli po dálnici k pobřeží, potkala nás Bóra. Tento silný nárazový vítr si s autem pohazoval, že bylo opravdu těžké držet stopu.
Cestu zpět (z pondělí na úterý), protože nebyly kolony, jsme zvládli za necelých 14 hodin. Tedy o 5 h kratší cesta. Opět jsme jeli přes noc, vyrazili jsme v 19h a ráno před devátou jsme byli v Praze. Tentokrát jsme dělali zastávku na cca 20 minut každé 2 až 3 hodiny. Kemp Soline a ubytováníPři vjezdu do Biogradu jsme potkávali stařenky s nápisy nabízející ubytování. Mimochodem, ještě dnes jsou na některých domech dále od pobřeží patrné stopy střel a bombardování. Pokud tedy pojede někdo jen tak, ubytování sežene. Při procházkách jsme potkávaly domy s ubytováním, a velmi často byly od vody aspoň 1km a ležely v částech, kde byl problematický přístup k pláži. Kemp Soline byl v katalogu cestovní kanceláře uveden jako vhodný pro rodiny s dětmi. Od centra Biogradu není dále než 2 km. Vybrali jsme si jej i kvůli písečné pláži, která v něm je. Po příjezdu na místo jsme zjistili, že chatky jsou od vody cca 5 minut chůze (cca 350 metrů) a cca 150-200 metrů jsme měli k pitné vodě a toaletám. V podstatě jsme byli v tom nejvzdálenějším konci od vody. Chatky byly nové a dobře řešené a zařízené. Velkou výhodou byla zakrytá veranda. Pro Matýska jsme si vezli vlastní cestovní postýlku. Osvědčila se nám v ní zabudovaná moskytiéra. Když odpoledne spával na verandě, chránila jej před všudypřítomnými vosami. Chatka byla vybavena dvou plotýnkovým elektrickým vařičem, nádobím, ledničkou s mrazáčkem a 5 l kanystrem na pitnou vodu. V kempu byly ještě min. 2 české cestovky s chatičkami, ale jeden typ chatiček byl opravdu typ "bouda s postelí". Problém byl, že každá chatka měla jeden či dva schody, zakončené betonovým platem. Takže malé dítě samo nesejde. Museli jsme proto Matěje neustále hlídat, aby nespadl. Nakonec jsme ocenili, že jsme byli v nejvzdálenější a nejklidnější části kempu. Hned vedle našich chatek již byla kamenitá pláň, pravděpodobně v budoucnu prostor pro rozšíření plochy kempu. Byl zde klid a prakticky nikdo neprošel za celý den kolem (krom obyvatel zcela poslední chatky). Okolí chatiček bylo tvořeno hrubým štěrkem. Tedy pro dítě nevhodný povrch i z toho důvodu, že předcházející obyvatelé rozbili nějaké sklo, které ze štěrku pořádně nevybrali. A i když jsme sklo maximálně vysbírali, nebylo to na 100%. Takže i když jsme s sebou měli nafukovací bazén pro Matěje, nebylo jej kam dát. Již zmíněná písečná pláž byla vzdálena necelých 10 minut chůze, její šíře cca 120 metrů nemohla uspokojit všechny návštěvníky kempu a Biogradu, takže zde byla hlava na hlavě, navíc bez možnosti skrýt se pod stromy. Šli jsme na ni proto jen jednou a zbytek pobytu jsme byli na normální štěrkové pláži v kempu. Voda byla dost studená. Prý den před naším příjezdem byla bouřka, která vodu promíchala. Matěj do vody nakonec vlezl maximálně po kolínka, víc nechtěl. Po celou dobu našeho pobytu bylo 2 dny zataženo i s deštěm a jeden den, i když slunečný, byla voda jako led, že do ní prakticky nikdo nevlezl. Sám jsem v ní byl jenom 5 minut.
VařeníPro malého syna jsme vezli zavařené maso, které stačilo ohřát a udělat k němu pouze přílohu. Hodně jsme jej krmili ovocem a hodně pil. Protože je v Chorvatsku velmi drahá balená voda (dobře vychází pouze 5 l kanystr v supermarketu), vezli jsme mu 2 balíky balených vod s sebou. Došly nám asi 2 dny před odjezdem, potom pil vodu koupenou v Chorvatsku.
Biograd na MoruBiograd na Moru je z kempu Soline přístupný po promenádě, která vede po pláži. Cesta trvá pohodlnou chůzí asi 20 minut. Na začátku Biogradu je menší přístav pro malé čluny. Hned u něj stojí hotely (např. Hotel Kornati). Protože se v přístavu voda hýbe minimálně a zřejmě tam ústí i nějaká ta stoka, pěkně to tam u vody zapáchá. Voda je tam hnědá a zcela neprůhledná. Velká marína je až o cca 500m dále. Mezi oběma přístavy je molo, ze kterého odjíždí lodě na výlety a u kterého kotví rybářské čluny a odjíždí trajekty např. na protilehlý ostrov Pašman). Jednou z atrakcí je tzv. ponorka. Jedná se o laminátový člun, který svou částí nad vodou připomíná ponorku a jehož podvodní část má v boku průhled ven. Výlet trvá hodinu a na loď se vejde 12 osob. V průběhu trasy ponorka obkrouží ostrovy, které se nalézají v průlivu. Krom hejn rybek a kamenitého dna nic zajímavého vidět není.
PašmanJednoho odpoledne jsme se jeli podívat na ostrov Pašman. Naším cílem nebylo jej objevovat, ale svézt Matěje na lodi. Na ostrově se nalézá klášter, ke kterému jsme nedošli, pekárna a pár restaurací. ZadarPodnikli jsme i výlet do blízkého Zadaru. Bylo velkým problémem v něm zaparkovat, obzvláště někde v okolí historického centra. Samotné centrum jsme prošli cca za hodinu.
NP KrkaZ kempu Soline je to kousek (asi 1,5h autem) do národního parku Krka, který leží nad Šibenikem. Po zaplacení vstupného (70kn na osobu, vstup Lozovac) nás autobus svezl dolů do údolí do části Skradinski Buk . Dá se jít i pěšky, ale ve vedru je to min. hodinový výlet. V parku se dá za 100 kun připlatit asi 3 h výlet lodí na Visovac. V základní ceně vstupného je pouze pěší prohlídka. Ta probíhá z části po dřevěných chodnících, které vedou nad vodou a vodopády, z části po normální cestě. Ideální je přijet co nejdříve, protože jinak návštěvníci cesty velmi rychle zaplní a je to tam jako na Václaváku. Scénérie padající vody, ryb, vážek, tůní a zeleně je překrásná. Můžete navštívit i vodní mlýn, který je umně vestavěn mezi kanály a opravdu do prostředí zapadá. V dolní části je umožněno koupání. Výběr cenPlatné v červenci 2006, kurz 4,2 Kč = 1 kn
ZhodnoceníShrnu-li naši dovolenou, tak se nám líbila. Pro příště ale zvolíme pro pobyt Istrii, která je přece jen o několik hodin cesty blíže. Syn se adaptoval cca za 2 dny, ale cesta pro něj byla únavná. Moře bylo vcelku pěkné, ale Matýsek si nemohl hrát tak, jak jsme si představovali. Díky tomu, že jsme jeli 2 auty, byla i cesta poměrně příjemná a na hlídání syna nás bylo dost. |
||||||||||||||||||||||||||||
Aktualizováno Neděle, 25 Červenec 2010 12:08 |