Je čím dál tím více zřejmé, že západní společnost, myšleno bývalý západní blok + USA a Austrálie má problém. Ztráta identity, konzumismus a genderismus páchají mnohem více škody, než komunismus u nás. Jaký to paradox a nenáviděné tento fakt slyšet.

Oblíbil jsem si pořad Kupředu do minulosti (www.kupredudominulosti.cz) a v jednom z pořadů byl zmíněn případ studenta v Británii, který byl perzekuován za to, že, a nemam rád to slovo - tweetoval, že ženy nemají penis (https://www.dailymail.co.uk/news/article-6192453/Student-editor-tweeted-women-dont-penises-fired-university.html).  Bylo to vyhodnoceno jako transfobické vyjádření.

Další případ - znám případ, kdy ve Velké Británii ukradli Čechovi motorku. Policie mu řekla, že pachatele, kteří před pár minutami odjeli, honit nebude, protože je to nebezpečné. Nebo fakt, že policie ve Velké Británii již nedělá svou práci, ale bránit se nesmíte. Nesmíte mít u sebe bez dobrého důvodu ani šroubovák. Samostatnou kapitolu si zaslouží fakt, že Pákistánské gangy znásilňovaly hromadně bílé dívky ve věku 11-16 let- jedná se o více než 1000 případů, které se leta  zametaly kvůli "idei multikulturalismu" pod koberec. Stačí hledat Rotherham case. Opravdu je tomuto případu věnována pozornost?

Dnešní hrátky s volbou pohlaví, nově i věku a všeho neznamenají svobodu jednotlivce, ale diktaturu nějakým způsobem deviantní menšiny většině. Tj. přesný opak toho, co je podstata demokracie. Nemožnost o tom mluvit je příznakem totality, tj. přesného opaku svobody. Proč by se měla většina přizpůsobovat?

Takového rozkladu společnosti nedosáhli ani komunisté a mnohé diktatury. Velká Británie si vystačí sama a podobná situace se šíří  pomale i k nám.

Je na čase, abychom si uvědomili, že mnohé z obdivovaného západu není hodné následování. Naopak, společnost to rozkládá. Měli bychom mít vlastní hlavu a identitu. I třeba za cenu vystoupení z EU, nebo za cenu nálepky potížistů v EU. 

Co je lepší, postavení otroka, který může maximálně nadávat na pána, ale asi bude mít barevnou televizi se schváleným obsahem, kde mu říkají, co si má myslet, dělat a kupovat, a nebo svobodný člověk, který na televizi nemá čas, protože má mnoho jiných aktivit, má děti a nějaké životní cíle. A nepotřebuje řešit, jestli jsou 2, nebo 100 pohlaví podle toho, jak se kdo vyspí.

Dle mého názoru je nesmírně nebezpečné všechny deviatní modely chování vydávat za společenský standard a podporovat je.