Dalším důkazem privatizace státu a žravosti naší politické reprezentace jsou nyní schválené a prezidentem podpořené církevní restituce. Tímto aktem zde vznikne velmi silný ekonomický subjekt, o kterém nikdo nic prakticky neví. Zeptejte se sami sebe, co víte o stávající římsko-katolické církvy? Co víte o jejích představitelích? Jejich morálních hodnotách? Jak moc se církev modernizovala, aby mohla být průvodcem člověku v 21. století? Odpověď je nijak.

V jednom z nejatejističtějích států na světě se nyní dostane k obrovskému majetku církev. Zřejmě první co udělá, že zaplatí desátek politikům, kteří jí koryto naplnili. Půjde to snadno, z převodu nebude platit daň. Kdo je zase v pozici dojné krávy? Stát. Jenže stát, to není nějaký abstraktní pojem - to jsme my všichni. Já, Vy a další voliči. Bohužel politici si ze státu udělali dojnou krávu a lid zatím mlčí.

V historii se stalo mnoho křivd. Je protkána válkami, přesuny majetku a utrpením. Co se stalo, že zrovna církev má být ta privilegovaná? Jak ona v historii přicházela k penězům a majetku? Nepáchala při jeho získání žádné křivdy? Tyto křivdy nikdo napravovat nebude?

Někdy si říkám, čím to, že jsme si zasloužili tak mizerné politiky? Ale když vidím pasivitu lidí, nezájem o nic jiného, než vlastní prospěch, tak politici jsou ti, kteří tuto vlastnost dokázali nejlépe zužitkovat. Zkrátka elitní výběr.  Možnost na změnu k lepšímu byla po roce 1989 promrhána.

Domnívám se, že historie k současné garnituře milosrdná nebude.