Původně jsem neměl v úmyslu se k náboženským otázkám vyjadřovat. Pocitově poslední léta cítím, že "multikulti" idea je těžké šlápnutí vedle, ale k reakci mě přivedl až zajímavý článek v Týdnu (http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/britanie-se-boji-vlastnich-dzihadistu-a-islamizace-skol_311997.html).

Domnívám se, že Evropa jako celek si neuvědomuje svoje výsady a cenu, kterou za svou svobodu zaplatila. 2 světové války a staletí před tím plná konfliktů včetně náboženských nás dostala do stavu, kdy v současnosti kvůli víře nebojujeme a spoustu výsad (svoboda projevu i víry, základní úcta k jiným lidem, k životnímu prostředí, atd...) bereme jako samozřejmost a mylně předpokládáme, že je to vlastní všem lidem.

Česká společnost nese jiná stigmata, než západní společnosti. Ty si nesou stigma kolonialismu - Francie a Británie. Německo zase stigma holokaustu a 2. světové války. Česká společnost si nese jak stigma komunismu, tak divokého budování kapitalismu a víru ve všemohoucí neviditelnou ruku trhu  a následnou úplnou ztrátu společenských hodnot. Tyto stigmata vytvořila podhoubí pro pasivitu k určitým tématům. Na západě jsou to přistěhovalci z kolonií, u nás víra v sebe. Něco, co bych nazval chybějícím pozitivním nacionalismem a úctou ke své historii a tradicím.

V této oblasti je bohužel i zcela negativní vliv Evropské unie, která by všechny ráda viděla multikulti promíchané a vesele se usmívající, nejlépe za dotované peníze v rámci nějakého cool fondu soužití. Jenže pořád je to rozdělování peněz, které by lépe pomohly jinde.

Stav je ale takový, že jako Evropa nedeklarujeme naše hodnoty interně, dovnitř, nepočítáme-li dotace na kde co, ovšem málokdy efektivně vynaložené. Naše hodnoty jsou brány jako samozřejmost a tím více jsou pomale erodovány přistěhovalci a neoliberální ekonomikou. Evropská unie hodnoty prezentuje externě odkazováním na lidská práva, uvalování sankcí, případně participací na amerických válečných dobrodružstvích. Někdy ale ani ty lidská práva nezmiňuje, to když to moc kazí kšeft. zevnitř je ale společnost rozkládána právě mizejícími hodnotami a cílevědomým omezováním lidí pod nálepkou rovnosti.

Na jednu stranu jsou si všichni rovni, na stranu druhou jsou si někteří rovnější (viz. pozitivní diskriminace). Jakýkoli názor mimo mainstream, nedostatečná podpora nějakého etnika, cokoli, je hned označeno za extremismus, rasismus, či nějaký nechtěný ismus. Zřejmě už i začíná fungovat autocentura u lidí, že neříkají, co si myslí a snaží se v tom nějak chodit.

Lidem se postupně zmenšuje jejich životní prostor, mizí jejich jistoty, práce, zvyklosti. Politikům to do určité míry vyhovuje. mají prostor pro svou práci, a jedinou cenou je předvolební guláš.

Nemějme iluze, ž dokážeme změnit země jako je Afgnanistán. Obecně jsou islámské státy a kultura postaveny poněkud jinak. Navíc, dokud získávají země perského zálivu bezpracně peníze z ropy, nic je nenutí ke změně a podporují své náboženství včetně militantních forem ve světě. Rozumnější by podle mě bylo soustředit se na to, aby stávající přistěhovalci do Evropy uznávali její hodnoty a nebo šli zpět, odkud přišli. Evropa nemá americký sen, kdy se přistěhovalec chce stát američanem. Ale může si alespoň vynucovat u přistěhovalců úctu k jejím hodnotám a podpořit porodnost vlastních obyvatel.