Každý střelec prochází tím, že neustále hledá, co mu bude vyhovovat. Nakupuje zbraně, někteří i prodávají, mění doplňky a pořád zkrátka blbne, aby byl dle možností peněženky spokojený. Protože jsem před pár lety učinil další krok a stal se myslivcem, začalo laborování v oblasti zbraní, které jsem chtěl používat k lovu.

Záleží na honitbě a podmínkách, ale já zjistil, že mé zbraně zaměřené na přesnou či taktickou střelbu jsou mi na nic. Nechcete tahat mnohakilovou kulovnici s nožičkama, velkým puškohledem, ani nějakou samonabíječku. V tomto se snažím dodržovat tradice a nosit zbraně evropského mysliveckého typu. Nejjednodušší je rozhodnutí o koupi brokové kozlice, nebo dvojky. Zajímavější to začne být u kulové zbraně.

Já do začátku zvolil kulobrok. Konkrétně jsem začal s kulobrokem ZH, jedničkovou baskulí a dvojkovou hlavní 204 s dodělávaným napínáčkem. Poté jsem přešel na ZH 304. Velký pozor na inzeráty. Trojková baskule se pozná podle leptu. Hodně se prodávají různé kombinace verzí, kdy za trojkový kulobrok je prohlášena jedničková baskule (má nejmenší bezpečnost, lze odpálit při neuzavření hlavní) a trojkové hlavně.

Dovolím si upozornit na nemilou vlastnost, kterou Zbrojova Uherský Brod zavedla. Ze začátku výroby měla CZ P10C jiné zásobníky, než se používají nyní. Koupíte originální zásobník na CZ P10C, ale ouha, nedrží ve zbrani. Starší provedení mělo méně výřezů pro záchyt zásobníku, novější mají další výřezy.

Takový Glock vede různé generace a deklaruje kompatibilitu. U Zbrojovky nevíte, co máte za verzi, dokud to nezkusíte. Aneb zákazník musí být stále v pozoru.

Takže jak z toho, když jsem se stal majitelem dvou starých, ale nově koupených, zásobníků? Protože jsem vše vyhodil, jak účtenku, tak obaly, nezbylo než se pokusit metodou DODO /dodělej doma/ zásobníky zprovoznit. Podle funkčních zásobníků jsem vybrousil drážku a zásobníky se jeví nyní jako funkční.

Otvor je třeba naměřit dle funkčního zásobníku a pomale zvětšovat. Kov je tvrdý a jde to pomalu, ale jde to.