V článku Petra Robejška - Úlohou Západu není spasit svět (link:  http://ceskapozice.lidovky.cz/petr-robejsek-ulohou-zapadu-neni-spasit-svet-fnx-/tema.aspx?c=A150828_164941_pozice-tema_lube ). Článek je plný zajímavých myšlenek, například:

"Za řešení (... imigrace...) jsou ale zodpovědné především elity v zemích, z nichž imigranti pocházejí. Elity mají povinnost starat se o prospěch své země. Když tuto povinnost neplní, nevyplývá z toho automaticky povinnost jiných zemí, aby ji plnily za ně. Úlohou Západu není spasit svět. Tím spíše, že je nám ze všech stran jasně dáváno najevo, ať si své hodnoty necháme.

Z toho ale vyplývá, že nejsme zodpovědní za selhání jiných hodnot, které platí v jiných zemích. Západ nabízí celá léta pomoc a modernizaci. Ti, kteří se o to nestarají, mohou za problémy, které z toho vyplývají, sami. Západ nemůže fungovat jako pohotovostní stanice, kam se čas od času odloží pár set tisíc běženců, když jeden potentát svrhne jiného potentáta."

"...islám má velmi silnou ambici upravovat okolí, ve kterém věřící žije. Islám od vás jako věřícího požaduje, abyste dělali misi a upravovali své sociální okolí. K tomu stačí zmínit pojem šaría."

"Podívejme se na některé západní společnosti, které v minulosti propadly, jak říkám, psychické poruše multikulturalismu. Všichni už zjistili, že to takto nejde. Nicméně z toho nevyvodili odpovídající důsledky."

"Západní společnosti se staly rukojmím finančního průmyslu. Já přitom striktně rozlišuji mezi reálnou ekonomikou, která něco vyrábí a virtuální, spekulativní, jejíž osa je ve finančním průmyslu."

"Již dávno neexistuje pravicová ani levicová politika. To je dobře vidět na tom, že všechny strany vyznávají stejnou metodu vládnutí. Snaží se regulovat úplně všechno, ucpat všechny mezery pro neplánované, spontánní a netypické. Na společnost se dívají jako na excelovou tabulku a chtějí ji řídit pomocí matematizace."

"Předseda Evropské komise Jean-Clauda Juncker je velmi rafinovaný. Jednou řekl, i když toho možná teď lituje: k něčemu se rozhodneme, odsouhlasíme to, vyčkáme, zda se objeví odpor, a pokud nikoli, půjdeme dál tak dlouho, až nepovede žádná cesta zpět. Nepředstavujme si, že EU řídí hloupí lidé. Jen mají jiné zájmy, než veřejně deklarují, ale ve skutečnosti jsou velmi schopní."

"...Další možností je, že některé výrobní procesy přesuneme ještě víc do lidských rukou. A to čistě ze sebezáchovných důvodů, protože když lidé nemají co na práci, mají čas přemýšlet nad hloupostmi a posléze je i dělat."

"...byl bych šťastný, kdyby větší roli hrálo křesťanství. Nikoli jako upozornění, že nejsme všemocní, že můžeme doufat v nějakou vyšší sílu, ale že bychom měli být pokornější, že nemůžeme mít všechno, a být spokojení s tím, co máme, že je třeba sdílet, udělat něco pro jiné a neptat se, co to vynese. Křesťanství tento potenciál má. Nevidím nic jiného, co by mohlo stejně silně postrčit proces přeměny hodnotového systému. Vyjma společenského kolapsu, což bychom si přát neměli."

Na iDnes se objevil zajímavý rozhovor se sociologem Zygmuntem Baumanem - link: http://technet.idnes.cz/zygmunt-bauman-rozhovor-sociolog-uprchlici-migrace-technologie-modernita-stesti-gjb-/veda.aspx?c=A150826_151023_veda_mla

Zajímavé myšlenky z tohoto článku:

"Když pak stávající řád není dost dobrý, měníme ho a vytváříme řád nový – modernizujeme. A najdou se lidé, kteří se do nového pořádku nehodí. A druhou příčinou je ekonomický pokrok. Díky němu se učíme vytvářet nové věci s méně pracovníky a menšími náklady. A v tu chvíli se znovu někteří lidé stanou zbytečnými, protože jejich způsob obživy je zastaralý. "

"...dělníci v Bangladéši přímo soupeří s lidmi, kteří pracují v Praze. Jsme spojení. Už nesoupeříte jen se svým sousedem, ale s cizinci. Když si majitelé spočítají – a oni si to spočítají, protože jsou to inteligentní lidé – že se jim vyplatí přestěhovat výrobu do Bangladéše, protože dělníci tam pracují za nižší mzdy, udělají to."

Za zcela zásadní považuji:

"A to i přes to, že ve Velké Británii – nevím jak v Česku – je výrazný tlak na zvyšování „flexibility“. Všichni jsme vedeni k tomu, abychom přijímali i „mizerné práce“. Zaměstnání, ve kterých nemáte žádnou záruku stability, záruky, výhledy na kariérní postup. Mladá generace se tak postupně učí pracovat v podmínkách obvyklých pro třetí svět.A lidé, kteří přicházejí z Afriky nebo z Asie, jsou ochotní takové práce vzít.

Starší generace, vyrostlé po válce, vstupovala do dospělosti s tím, že pozice jejich rodičů pro ně jenom startovní čára. Budou mířit jen výš, výš, výš. Dnešní mladí jsou první poválečná generace, která na tom je jinak. Lidé žijí v nejistotě, která by se dala rozdělit na tři komponenty: neznalost, bezvýznamnost a ponížení - které plyne z toho, že nic nevíte a nic nezmůžete. Nejistota je velmi nepohodlná: dostanu dobrou práci, budu si moci pořídit dům nebo byt, budu moci poslat děti do školy? Co se stane, když onemocním, co se stane, když se moje firma spojí s jinou firmou?

Když taková katastrofa přijde, nemáte prostředky, jak se bránit. „Všude vám radí - buďte flexibilní. Ale právě ta flexibilita zvyšuje nejistotu.“ Rada, kterou obvykle uslyšíte, zní: Musíte být flexibilní. Jenže flexibilita je právě to, co způsobuje tu nejistotu. Nejistotu nelze vyléčit další nejistotou. Proto opakuji, že jsou dvě základní lidské potřeby: svoboda a bezpečí. Obojí potřebujeme stejnou měrou, ale zároveň jsou tyto potřeby v protikladu. Když chcete být svobodnější, platíte za to nějakým nebezpečím. Nemůžete mít obojí v maximální míře zároveň."

Lidé chtějí více jistot – ale za tyto jistoty budou muset zaplatit svou svobodou. Všímám si, že lidé jsou opět ochotní obětovat více a více své svobody, pokud jim někdo slíbí, že za to dostanou pocit bezpečí. "

"Štěstí nespočívá v tom, že nemáte problémy. Skutečné štěstí hledejme v tom, že jste schopni se problémům postavit, bojovat s nimi a někdy nad nimi zvítězit"