Dnes ministr Metnar oznámil, že armáda pořídí americké vrtulníky UH-1 Venom - 8ks a 4 ks AH-1 Viper. Celkem za cca 14,5 miliardy. Žádný z vrtulníků nikdo v Evropě neprovozuje a v případě útočných Viperů je jejich počet směšný. Použít argument, že jsou provozovány v Bahrajnu a Pakistánu je k smíchu. Cena je významně vyšší, než byly evropské nabídky. A pokud se bude počet navyšovat, bavíme se o dalších desítkách miliard korun. I ty Blackhawky se aspoň vyrábí v některých verzích v Polsku a provozují je např. Slováci. Tohle je tedy buď tunel na státní pokladnu, a nebo úlitba velkému bratrovi, od kterého jsme zatím málo nakupovali a bylo si třeba přátelství koupit. A pak že Trumpovi diplomacie nefunguje. Řekl bych, že nás pokec Babiše s Trumpem v Bílém domě přišel na několik miliard. Vzpomeňte na to, až se zase bude zvyšovat daňová zátěž.

A když už jsme u Trumpa, ten oživil nápad, že by USA koupily Grónsko. Nemysleme si, jedná se o perspektivní území s necelým 60.000 obyvateli. Takže kdyby každému dali milion dolarů, tak je to stojí necelých 60 miliard dolarů. Je to hodně? Rozpočet ministerstva obrany USA je přes 700 miliard. Z tohoto pohledu jsou to drobné. A že Dánové nebudou souhlasit? Stačí, když proběhne barevná revoluce, navrhuji název "Bílá revoluce", případně referendum o sebeurčení. Precedenty tu již jsou a je to vyzkoušená cesta.Ovlivnit 60.000 lidí zas takový problém není a do USA je to mnohem blíže, než do Dánska. Pokud bude Trump zvolen podruhé, dávám Grónsku jako 52. zemi USA docela velkou šanci. Jenom nevím, zda pak uvrhne Evropa na USA sankce.

USA pouhých 16 dní po uplynutí lhůty, kdy doběhla výpověď Smlouvy o likvidaci raket středního doletu (INF), otestovaly ze země odpalovanou raketu s dosahem cca 1500 km, tedy přesně to, co INF zakazovala. Větší detail naleznete ZDE.

Smlouva INF na konci 80. let přispěla k uklidnění situace v Evropě. Mimochodem i Česká armáda měla takové rakety ve výzbroji a dobrovolně je vyřadila. Stačí se podívat do Vojenského muzea v Lešanech. Problém pozemních raket s doletem 500-5500 km bylo, že snižovaly šance na protiúder, či reakci na např. chybné vyhodnocení situace o útoku. Smlouva tak přispěla k uklidnění závodů ve zbrojení.

Velkým problémem smlouvy ale byl později fakt, že smlouvu podepsal Sovětský svaz (nyní nástupce Rusko) a Spojené státy a týkala se to pouze pozemních střel  (o smlouvě na Wikipedii). Takže např. Čína ve vývoji pokračovala a masivně tyto rakety zaváděla. Skutečnost, že se navíc smlouva vztahovala pouze na pozemní verze vedla k tomu, že stačilo vyvíjet námořní verze tak, aby bylo možné je vypouštět ze země.  Což USA svým testem předvedly, navíc z kontejneru, který je součástí protiraketového deštníku AEGIS, který údajně není namířen proti Rusku a je budován v Polsku a Rumunsku. Jinými slovy lze říci, že u hranic Ruska jsou nyní (potenciálně) umístěny pozemní rakety středního doletu. Je asi zřejmé, že za 16 dní novou raketu nevyvinete a nevyrobíte, tudíž lze oprávněně předpokládat, že Tomahawk byl by design vyvíjen pro oboje použití a obcházel tak smlouvu.

V případě Ruska zatím chybí publikovaný test, nicméně je předpokládáno, že Iskander by mohl mít větší dosah a tak to nebude ani pro Rusko problém.

Dle mého názoru se smlouva nehodila ani Rusku, ani USA a proto byla opuštěna. Obě země nyní začnou masivněji tyto zbraně zavádět tak, aby byly schopné konkurovat Číně. To v kombinaci se změnou doktríny USA a použitím jaderných zbraní jako taktických prostředků není dobrá zpráva.

Je tam ale ještě jeden aspekt, který by neměl zapadnout. Bez ohledu na smlouvu mají jak USA, tak Rusko prostředky, které ji obcházely. Když vynecháme tanečky ohledně obviňování toho, kdo ji porušil, tak ji evidentně porušovaly obě strany. Je na čase se zeptat, k čemu jsou nevymahatelné smlouvy a zda se dá vůbec mocnostem věřit. Mocnosti mají své zájmy a smlouvy platí do té chvíle, dokud je platný daný zájem.